Zpracování a tisk od A do Z (5): Editace fotografií - začínáme

O čem bude řeč:

• Selekce fotografií
• JPG, nebo RAW?
• Fotoaparát vs. Smartphone
• Úpravy fotografií - základní i pokročilé
• Export fotografií

Focení, úpravy, tisk

Jak jsme si řekli již na začátku našeho seriálu, jen tištěná fotografie je skutečnou fotografií. Jenže od cvaknutí spouště až po vytištěný snímek vede ještě dlouhá cesta. Digitální fotografie má oproti klasické fotografii několik jasných výhod. Jednou z nich je právě post-procesing neboli editační proces. 

Ten je svým způsobem výrazně rychlejší, jednodušší a také efektivnější. I přesto drtivá většina fotografií dnes leží ladem na všemožných datových úložištích – od harddisků a NAS přes flash paměti či paměťové karty až po cloudová řešení.

Potřebujete poradit? Vše ohledně tisku vám rádi zodpovíme na naší zákaznické podpoře: fotosluzby@fotoskoda.cz nebo volejte +420 222 929 039   

Má smysl fotografie tisknout?

Jednoznačně ano! Už jen proto, že fotografie na papíře - ať už malá fotka do alba nebo naopak velkoformátový snímek na fotoobraz – je regulérní fotografií, která voní, šustí, má konečně svou fyzickou podobu. Fotografie na papíře (ať ve formě fotoknihy nebo fotek do alba) je totiž úplně o něčem jiném než obraz na monitoru PC.

Vytištěná fotografie má zcela jiný rozměr, hloubku a především dodá zcela jiný, mnohem silnější výsledný vjem. Proto bychom se měli minimálně zajímat alespoň o občasné zhmotnění našich digitálních dat. Vše to začíná úpravou a právě na ni se dnes zaměříme.

Selekce neboli výběr fotografií

Když už máme po focení a fotografie jsou na kartě (ideálně ještě navíc bezpečně zálohované na disku), přichází druhá fáze. A ta začíná kvalitní selekcí fotografií. Exaktní návod zde neexistuje, každý fotograf se k tomu staví tak trochu po svém. Hlavní je najít si svůj optimální postup a toho se držet. Osobně mám tři základní pravidla, kterých se při výběru držím:

• Editace fotografií začíná již v průběhu focení. Na každé fotografické akci se vždy najde několik časových úseků, kdy zrovna nefotíte. Takové chvíle využívám k rychlé kontrole aktuálně pořízených fotografií, kdy nemilosrdně mažu všechny na první pohled nepovedené kousky (špatná kompozice, zaostření, silná přeexpozice/podexpozice apod.). Tím se výrazně ušetří následný čas doma u počítače.
• Pravidlo 3 dnů. Všechno má svůj čas a zde to platí dvojnásob! Letitou praxí se mi osvědčilo pustit se do výběru a následných úprav až po cca 2-3 dnech. Po takové době totiž získáte potřebný odstup, ale ne zas moc velký. Prostě tak akorát.   
• Vybírej rychle a moudře (efektivně). Správná selekce (výběr) fotografií je strašně důležitá část celého procesu. Někdy dokonce důležitější než úpravy jako takové! Rozhodně by se to však nemělo přehánět a výběr by neměl přesáhnout čas věnovaný poté samotným úpravám.

Současné fotografické editory jako Adobe Lightroom nebo Zoner Photo Studio jsou mj. skvělými pomocníky pro export, import či archivaci.

Koš je náš kamarád

Samozřejmě jsou výjimky, kdy například klient na fotografie spěchá nebo kdy vy sami na fotografie spěcháte (z různých důvodů). Pak bod 2) neplatí. Ostatní dva body však ano. Zde ještě třeba zmínit, že je rozdíl mezi selekcí a úpravou osobních versus komerčních fotografií (pro zákazníka).

Zatímco v prvním případě se řídím více citem, v tom druhém řeším vše více technicky – se striktním důrazem na správnou expozici, světlo, barvy, kompozici. Jak bylo již zmíněno výše (v bodě 3), příliš dlouhá selekce je kontraproduktivní. Není třeba se toho bát a zbytečně to prožívat. Koš je náš kamarád!

Koše se netřeba bát. Špatné snímky nekompromisně mazat!

JPG, nebo RAW formát

Zde ještě nutno zmínit jeden fenomén. Fotografovat do RAW, nebo JPG? Klasické dilema, které často řeší nejeden fotograf. Co je lepší?

JPEG (Joint Photographic Experts Group) je celosvětově standardizovaný obrazový formát a nejrozšířenější formát pro digitální obraz (fotografii). Nabízí nejlepší poměr kvality a velikosti. Je vhodný pro jakýkoli bitmapový (rastrový) obrázek.

JPEG (JPG) je hotovou fotografií, kterou lze rovnou použít – na web, k tisku, sdílet. Nevýhodou JPG je jeho "ztrátovost" a omezený barevný rozsah (gamut). Jde o komprimovaný formát, kde je relativně malá velikosti obrazových souborů kompenzována kompresí - ztrátou dat (barev).

JPG je pouze 24-bitový (8-bit / kanál: R+G+B). Komprimací dochází mj. k "posterizaci" – jev, kdy v určité barevné škále "dojde" barva a gradient (barevný přechod) pak není plynulý, ale skokový – viz. minulý článek, kde jsme řešili barevné prostory.

Každý pokročilý fotoaparát umožňuje přepínat mezi JPG a RAW formáty (včetně kombinace obojího).
Paradoxem je, že tuto možnost mají dnes už i vyšší řady chytrých telefonů.   

RAW formát – představuje vlastně přesný opak JPGu. Není obrazovým formátem v pravém slova smyslu, ale zatím "jen" hromadou 1 a 0, z kterých musíme digitální fotografie teprve poskládat. Obrovskou výhodou RAW je maximální množství obrazových informací, a tím i obrovská volnost při následných úpravách (vyvážení bílé barvy, rozsáhlé barevné, tonální i jasové úpravy, redukce šumu, doostření atd.). Vše zcela bezeztrátově.

RAW pracuje s 11, 12 nebo 14bitovou hloubkou, což nám například u 12bitové hloubky zpracování dá více než 68 miliard barevných odstínů! Ne náhodu se RAW označuje jako "digitální negativ". K nevýhodám patří velký objem RAW souborů, nemožnost zobrazit jej v běžných prohlížečích a nutnost dalších znalostí (know-how) nutných pro úpravy a export fotografií v RAW formátu.

Problémem je i fakt, že RAW není nijak standardizován a každý výrobce má vlastní RAW formát (Canon *.CRW/*.CR2; Nikon *.NEF; Olympus *.ORF; Panasonic *.RAW atd.). Výjimkou je Adobe se svou vlastní RAW alternativou *.DNG formátem (Digital Negative).

RAW modul programu Adobe Lightroom nabízí vynikající nástroje pro práci s RAWy.   

Takže kdy do RAWu a kdy do JPEGu?

Opět jde o to, co je cílem. Pokud jde o komerční focení, fotografuji výhradně do RAW formátu! Jednak proto, že chci dostat maximum obrazových dat, a také proto, že fotografie následně vždy více či méně upravuji. Formát JPG volím jen výjimečně, ve zcela specifických případech, po dohodě s protistranou, a to ještě vždy v kombinaci s RAW formátem (všechny DSLR i bezzrcadlovky mají možnost kombinace záznamu RAW + JPG).

Pokud však pořizuji fotografie pro ryze soukromé účely, kombinuji RAW i JPG. Pro fotografie, které si chci následně vytisknout (a budu je současně též upravovat), volím opět RAW. Naopak, pro ryze rodinné dokumentární snímky stačí většinou JPG. Ono je to hodně též o použité technice: DSLR a bezzrcadlovky vs. kompakty nebo chytré telefony.

V případě osobních, rodinných snímků nejsou úpravy, natož třeba takové retuše, až tolik klíčové... (foto: Martin Hájek)

Fotoaparáty versus smartphony

Plně automatické přístroje - kompaktní fotoaparáty nebo chytré telefony (které tu první skupinu již víceméně nahradily) - jsou navrženy tak, aby produkovaly již hotové snímky, které lze rovnou sdílet, posílat i tisknout (na menší formáty). Součástí celého procesu jsou též automatické úpravy (doostření, redukce šumu, úprava barev, kontrastu, jasu atd.)

Kreativní fotoaparáty – DSLR a bezzrcadlovky – naopak nechávají volnost a prostor uživatelům. Předpokládá se zde, že fotograf bude snímky ještě dále upravovat, pracovat s nimi. Pokročilé fotografické přístroje nabízí řadu manuálních funkcí a ani fotografie zdaleka tolik automaticky neupravují. Na druhou stranu to ale též umí (stačí jen aktivovat automatické funkce focení i zpracování). Nechávají však tuto volbu na uživateli.

U komerčních fotografií je míra úprav a retušování o level výše než u běžných, rodinných a osobních snímků (speciální firemní příloha "Čezeta" Novin pro grafický průmysl NGP 2019, foto: Martin Hájek).

Softwarové filtry

Když už jsme u automatických funkcí, nutno zde zmínit i velice populární barevné a obrazové filtry. Jde o hit zejména sociálních sítí. Mezi klasické filtry patří: B&W (černobílý/monochromatický), sépiový, duo-tónový, jemný, vysoký kontrast nebo vyloženě HDR.

Automatické úpravy i aplikace softwarových fotografických filtrů jsou doménou chytrých telefonů (pro sociální sítě dnes v podstatě "nutnost"). 

Základní úpravy fotografií

Úplným základem je samozřejmě co nejkvalitnější původní snímek. Takový, který je dobře exponovaný, rozumně komponovaný, barevně vyvážený a zaostřený. Úpravy mají spíše jen doladit finální fotografii. Přístup typu: „Nějak to prostě cvaknu do RAWu a všechno ostatní si pak udělám v počítači!“, je úplně špatně. Mezi běžné úpravy patří:

• Ořezy a změny poměru stran – ořezem vlastně jen doladíme kompozici snímků. Na scéně totiž ne vždy lze vychytat kompozici úplně na 100 %. Tlačí nás čas, klient, prostředí. Je okolo spousta rušivých elementů.  
• Vyvážení bílé – zcela standardní úprava barevnosti (přesná definice bílého bodu), kterou často doladíte přesně až v post-procesu. Díky RAW formátu to naštěstí není žádný velký problém.
• Jas a kontrast – je třeba řešit zejména v silně kontrastních scénách, kde je často nutné do toho "trochu sáhnout" v postprocesu.
• Tonalita a barvy – někde není nutné řešit, jindy ano. Je to úzce spojeno s úpravami jasu/kontrastu a nastavením vyvážení bílé barvy.
• Změny velikosti (resize) – dle konkrétního použití fotografie. K tomuto tématu se ještě vrátíme v některém z dalších dílů.
• Redukce šumu - zejména když fotografujeme na vyšší ISO hodnoty. Odšumění je pak v podstatě nutnost. Ovšem s "citlivostí" je třeba pracovat velice citlivě! Adobe Lightroom i Zoner Photo Studio má k tomu velice efektivní nástroje. 
• Úprava perspektivy - narovnání svislic, horizontu, sférického zkreslení atd. Někdy je to úzce spjato s ořezem. Opět zde výborně pomůže Adobe Lightroom či Zoner Photo Studio. 
• Doostření – je posledním krokem při úpravě fotografií.

Adobe Lightroom má také mnoho kontrolních nástrojů, hlídající například přepaly, kácení horizontu, míru digitálního šumu ap.

Další úpravy

V případě portrétů jsou běžné retuše, vyhlazení pleti či vrásek. Platí pravidlo: "Všeho s mírou, méně je někdy více". Samozřejmě se to zase odvíjí od typu fotografií a jejich použití. Také je to hodně o dohodě s klientem a celkem běžně zde dochází k tomu, že představy klienta a fotografa ohledně míry retuše se diametrálně rozcházejí!

Je vždy velký rozdíl mezi úpravami portrétních fotografií do svého soukromého archivu a komerčních reklamních nebo portrétních business snímků. Současné fotoeditory (Adobe Photoshop, Adobe Lightroom, Zoner Photo Studio) nabízejí propracované funkce i možnosti dávkových úprav.

Na míře následných úprav (zejména retuší) je třeba se s klientem předem jasně dohodnout. Předejdete tím spoustě nedorozumění a nepříjemností (foto: Martin Hájek). 

Export a archivace fotografií

Posledním krokem je export a následná archivace. Velkou výhodou moderních fotoeditorů (viz odstavec výše) jsou pokročilé možnosti a dávkové (batch) funkce, které umí velice efektivně zpracovat (zrychlit) i velmi početnou sadu digitálních fotografií (desítky nebo stovky). 

Například Adobe Ligtroom nebo Zoner Photo Studio obsahují mimo jiné kvalitní RAW modul a dávkové funkce pro rychlé uspořádání, editaci, export, přejmenování a umístění upravených snímků na konkrétní cílové místo - HDD, flash paměť, cloud nebo sociální sítě.

• Odkaz pro stažení tiskového návodu a ICC profilu pro papíry FOMEI: www.icc.center

Další díly seriálu - Zpracování fotografií k tisku

• 01 - Zpracování a tisk od A do Z (1): rozlišení, rastr, rozměr
• 02 - Zpracování a tisk od A do Z (2): Barvy pod kontrolou
• 03 - Zpracování a tisk od A do Z (3): Barvy pod kontrolou II
• 04 - Zpracování a tisk od A do Z (4): Barevné prostory
• 05 - Zpracování a tisk od A do Z (5): Editace fotografií - začínáme
• 06 - Zpracování a tisk od A do Z (6): příprava fotografií online vs. tisk
• 07 - Zpracování a tisk od A do Z (7): příprava fotografií pro tisk
• 08 - Zpracování a tisk od A do Z (8): výběr velikosti, formátu, papíru i technologie
• 09 - Zpracování a tisk od A do Z (9): tipy a triky před a při tisku
• 10 - Zpracování a tisk od A do Z (10): co s fotografií po tisku